Jídelní lístek 23. 5. – 27. 5. 2016

V závorkách jsou uvedena čísla , která značí konkrétní alergen obsažený v jídle
Přehled alergenů visí v jídelně na nástěnce

Pondělí
Polévka masová s bramborem (1,9)
Koprová omáčka s vajíčkem, houskový knedlík  (1,3,7)
Ovoce, mléko, čaj (7)

Útery
Polévka  rajská s vločkami (1)
Kuřecí maso v krustičce, těstoviny (1,7)
Zeleninová obloha, mléko, čaj  (7)

Středa
Polévka  kapustová (1)
Pečené rybí filé, bramborová kaše (1)
Mrkvový salát, mléko, čaj (7)

Čtvrtek
Polévka zeleninová s vločkovými nočky  (1,9)
Plněný bramborový knedlík s uzeným masem, dušené zelí(1,3)
Ovoce, mléko, čaj (7)

Pátek
Polévka  bramborová s kukuřicí (1)
Rizoto z mletého masa se sýrem  (7)
Domácí moučník, mléko, čaj (7)

FOTBALOVÝ TURNAJ O POHÁR STAROSTKY MĚSTA MIROTICE

Ve čtvrtek 12. 5. 2016 se v Miroticích na fotbalovém hřišti „Bahnice“ uskutečnil další ročník fotbalového turnaje o pohár starostky města Mirotice. Turnaj byl vypsán pro 3 věkové kategorie (1.-3.třída – přípravka, 4.-6.třída – mladší žáci a 7.-9.třída – starší žáci). Hrálo se na polovině velkého fotbalového hřiště v počtu 7+1. V každé kategorii se zúčastnila 4 družstva – pořádající ZŠ Mirotice, dále ZŠ Mirovice, ZŠ Čimelice a ZŠ Chraštice. Hrálo se systémem každý s každým.

Žáci ZŠ Čimelice obsadili v nejmladší kategorii 3. místo, v kategorii 4.-6. třída 1. místo a v nejstarší kategorii také 1. místo! Za zmínku stojí, že mladší i starší žáci vyhráli všechny své zápasy!

 

SESTAVY V JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍCH:

1.-3.třída – přípravka

Daniel Herman, Tomáš Pavlíček, David Pavelka, Jakub Hladík, Matěj Gottfried, Štěpán Kudela, Filip Kostohryz, Jindřich Gelnar, Michal Salát, Jakub Staněk, Vít Šindelka a Vojtěch Šindelka

4.-6.třída – mladší žáci

Martin Pavlíček, Lukáš Kostohryz, Vojtěch Luzum, Martin Štrouchal, Jan Štěpánek, Petr Buřič, Petr Zvonek, Jiří Hák, Tomáš Provazník a Jan Ulč

 

7.-9.třída – starší žáci

Petr Gottfried, Jan Kulas, Tomáš Biskup, Jan Svach, Tomáš Švec, Petr Kuchta, Jan Pobříslo, Martin Hanus a Jakub Jelínek        trenér  V. Linhart

IMG_4200 (1)

Etiketa

Etiketa je souhrnný název pro společenské a zdvořilé chování. Z toho vyplývá, že druhého května jsme si říkali, jak se chovat ve společnosti. To zahrnuje i určitá pravidla ohledně oblékání a stolování.

Mezi zajímavé poznatky bych právě zařadil to, jak se kam máme obléknout. Například jsem se dozvěděl, že nejelegantnější mužské oblečení se nazývá White Tie a že se v ČR už prakticky vůbec nenosí. Méně elegantní, ale také vhodný je potom Black Tie. Z oblasti dámských šatů mě zase upřímně pobavilo to, že šatům vhodným k White Tie se říká „Velká večerní toaleta“.

Zajímavá byla rovněž pravidla stolování, že na každé víno je jiná sklenička, na každý chod jiný příbor (aby se prý nemísily chutě předešlého a následujícího chodu) a že jakmile se zvedne od stolu hlavní hostitel, je neslušné zůstat nadále sedět.

Také mě zaujala pravidla zdravení a informace, že čestné místo, ať už ve skupině či u stolu, je vždy to, které je nejpříjemnější a nejbezpečnější a že má být zpravidla obsazeno tím nejvýznamnějším, tzn. dámou, starším člověkem či slavnějším.

Zpět k pravidlům zdravení. Zdravit má nejprve ten méně významný (tzn. muž ženu), avšak chceme-li si potřást rukou, musíme počkat, až nám ten významnější člověk nebo dáma ruku nabídne. Co se týče políbení ruky, říkali jsme si, že to je čistě gesto, nikoliv fyzický dotek, a v případě, že u stolu nebo ve skupině je více dam, je nutné políbit ruku všem dámám.

To je asi tak vše, co mě během přednášky tanečního mistra pana Fíly zaujalo. I když to bylo místy nudné, dozvěděli jsme se spoustu věcí, které se nám později můžou hodit.

Pavel Štěpánek

Naše pomoc škole v Keni

charitaVšichni jsme se zúčastnili promítání filmu o škole a životě v Keni. Akce se uskutečnila Na Hvížďalce a film promítal Pavel Justich, který mezi domorodci nějakou dobu pobýval. Dokument o složitém životě tamních dětí udělal na nás všechny dojem a dal podnět k zamyšlení. V besedě mimo jiné Pavel Justich vyprávěl, jaké problémy mají děti v Keni se získáváním školních pomůcek a s vybavením pro školu. Při cestě do Keni nakoupí za peníze, které získá, školní potřeby a osobně je na místě předá. Po skončení promítání mne napadlo, že bychom mohli pomoci i my. V keramickém kroužku by děti vytvořily výrobky a uspořádali bychom jejich charitativní prodej v průběhu rodičovských schůzek. Děti se pro věc nadchly a se záměrem souhlasil i pan ředitel. Ten nejenže souhlasil, ale na akci pozval i Pavla Justicha, který v průběhu prodeje promítal film Drsná něžná Keňa a představil fotografie o škole a životě tamních dětí. Vlastního prodeje se ujali čtvrťáci, kteří se do role prodejců přímo vžili. Skutečnost, že se nejedná o anonymní akci, že je zcela jasné na jaký účel jsou peníze určeny, byla patrně i jedním z důvodů, že charitativní prodej se líbil i rodičům. Proto i jeho výsledek byl překvapující: přestože s tím někteří rodiče nepočítali, výtěžek prodeje činil 6.800 korun. Překvapen byl i autor filmu Pavel Justich, který za vybrané peníze nakoupí potřebné věci pro školu a o předání dětem v Keni natočí druhý díl filmu. Všichni máme z celé akce ten nejbáječnější pocit.

Marcela Vejcharová a moji čtvťáci

Exkurze do Sklářské hutí ve Vimperku

V úterý 13. 10. 2015 se uskutečnila exkurze do Sklářské hutí ve Vimperku. Tato akce byla odměnou pro všechny keramiky, jejichž výrobky zdobily školní expozici na Výstavě květin Čimelice 2015. Děti mohly sledovat celý proces vzniku skleněných  výrobků doplněný o odborný výklad mistra skláře. Všichni si sami vyzkoušeli vyfouknout skleničku.

Den Země 2016

V pátek 22. 4. 2016 se na naší škole konal Den Země.
Cílem akce bylo přimět žáky, aby se zamysleli nad možnostmi, jak zlepšit naše životní prostředí.
Ve třídách 1. stupně si žáci s třídními učiteli zopakovali hlavní zásady třídění odpadů ve škole a v domácnosti. Využili vlastnoručně vyrobené pomůcky, omalovánky, osmisměrky a křížovky s tématikou třídění odpadu a kompostování bioodpadu. Žáci 9. třídy si pod vedením pana učitele Linharta pro své mladší „kolegy“ připravili pohybové hry s využitím recyklovatelného odpadu na sportovním hřišti.
Žákyně z kroužku robotiky si pod vedením paní učitelky Vilímové  připravily ukázku obnovitelných zdrojů energie postavených ze stavebnice Lego.
Starší žáci shlédli na DVD filmy o recyklaci tříděného odpadu, žáci 6. třídy si dokonce na téma Recyklace odpadů připravili vlastní prezentace.  Na závěr šli žáci 2. stupně uklidit odlehlá místa v naší obci.

Akce se vydařila, u žáků i učitelů měla velký úspěch.

I.Zieglerová

  1. dubna se v naší základní škole konal Den Země. Je to den, ve kterém se učíme třídit odpad a uklízet Zemi, aby se nám tady dobře žilo.

První dvě vyučovací hodiny jsme se v 8. třídě dívali na videa o třídění odpadu. Co třídíme, jak třídíme a proč třídíme.

Třídíme většinu věcí jako plast, papír, kartony, sklo, bioodpad atd. Třídíme tak, že věci rozdělíme do příslušných kontejnerů nebo je odvezeme do sběrného dvora. Odpadky třídíme proto, že i z použité věci se dá vyrobit ještě užitečná věc. To všechno se dozvídáme ve videích, která nám pustila paní učitelka Zieglerová.

Po druhé vyučovací hodině se vydáváme za sportovní halu, podívat se na devátou třídu, která si připravila hry pro první stupeň. Někteří z nás (z osmé třídy) tam i pomáhají s organizací. I když tady nejsme dlouho, už zase míříme do dalších míst, kde sbíráme odpadky. Den Země zakončujeme procházkou v přírodě a zmrzlinou.

Den Země jsme si užili a myslím, že bychom měli odpad třídit pravidelně.

Anna Ševčíková

O svou planetu bychom se měli starat. Myslím si, že bychom naši planetu mohli čistit víckrát než jednou za rok na Den Země. Přesto jsme se jako každý rok rozhodli, že právě v tento den něco pro naši Zemi uděláme.

Začali jsme tím, že jsme si pustili různé filmy o třídění odpadu, o tom, co se dá z odpadu vyrobit a kde se vše zpracovává. Nebo jsme se jen jednoduše měli naučit, do jakého koše co patří. Po dvou vyučovacích hodinách jsme se vydali ven. Vzali jsme tři pytle a začali jsme sbírat odpadky od čimelického nádraží. Cestou jsme našli místa, kde toho moc nebylo, a nebo naopak místa, která zaplnila skoro celý pytel. Po hodině sbírání jsme naplnili tři a půl pytle. Jakmile jsme dosbírali, šli jsme se projít kolem potůčku. V půlce cesty jsme si zahráli na schovávanou a naše cesta vedla ještě na zmrzlinu. Po občerstvení jsme šli do parku, a když jsme našli nějaké odpadky, hned vše letělo do koše. Ve 12 hodin nás čekal oběd a tímto se náš Den Země se školou ukončil. Škoda, že se nezapojilo více lidí. Myslím si, že bychom měli lidi motivovat, aby se starali o planetu více. Přece jenom, ostatní na této planetě také žijí.

Ashley Vojtěch