Halloween na naší škole

Jako každý rok se na naší škole na konci října konala Halloween party. Co to vlastně je?

Halloween2015. Tvůrci vítězných dýní
Halloween2015

Za školou v Čimelicích se sejdou děti všech věkových kategorií. Od malých, co se baví, až po velké, co party organizují. (Hlavní organizátorkou je paní učitelka Kašparová spolu s paní Polívkovou.) Baví se ale všichni. Každý má možnost přijít v nějaké masce a zkusit se i umístit v soutěži o nejlepší masku. Děti mohou také vyřezat dýni, se kterou rovněž soutěží o ceny.

V úterý ráno se na chodbě v přízemí rozzářily dýně. Já jsem byl ve škole již od půl osmé a vypomáhal jsem s jejich umístěním a rozsvícením. Nejtěžší na tom všem bylo přečkat hodiny výuky. Ne že bych se nechtěl vzdělávat, ale to víte. Těšíte se, tak co máte dělat.

Sraz byl v půl druhé, ale já jsem šel už ve čtvrt. Dostal jsem tedy za úkol vytvořit tabulky pro zapisování bodů. Bylo skoro půl druhé a už přicházeli ostatní organizátoři. Šel jsem si tedy připravit stanoviště. Děti zde měly za úkol dofoukat ducha z papíru do cíle. Své stanoviště jsem měl připraveno hned. Šel jsem se tedy převléci do masky. Měl jsem tak primitivní masku, že mi v ní byla strašná zima. Tedy až ke konci, kdy se začalo stmívat. Ale nebylo to tak strašné. Já jsem to ani nevnímal. Bavilo mě to. Poté, co jsem se převlékl, jsem šel pomáhat jiným. Dostal jsem ještě za úkol rozvěsit duchy. S tím mi pomohl Petr Kuchta. Pak už jsem ale neměl co dělat, tak jsem čekal u svého stanoviště. Tam jsem měl ještě jednu takovou drobnost. Podařilo se mi totiž ulovit předešlý den pavouka. Ve sklenici tam byl tedy i živý pavouk. A už přicházely děti.

Zezačátku nikdo nepřišel, protože jsem byl až na konci. Pak to ale bylo lepší. Některým dětem tedy tato soutěž nešla. Jiným to šlo raz dva. Těm, co s foukáním měli problém, jsem dovolil použít i ruce. Někteří se vraceli, jiní se radši vyhnuli. No možná to bylo tím pavoukem. Začalo se stmívat a pomalu jsme končili. Občas jsem odběhl do bufetu. Pak se přešlo na vyhlášení nejlepší masky a dýně. Hned poté jsem se běžel rychle převléci. Byl to úžasný pocit, být zase v teple. Trochu jsem pomohl poklidit a jel jsem domů. Už jsem neměl síly, tak jsem ulehl a ani jsem se nehnul.

Byl to náročný den, avšak takovéto věci mě baví. Ještěže až opustím tuto školu, zbydou mi aspoň Rakovice. Kdo ví, kde se ocitnu po studiu. Ale určitě se sem zase přijdu podívat. Na Halloween.

Jakub Pavelka

Autor příspěvku: zscimelic